Tak se prostě zastav

Zastavila tě tvá mysl, srdce, nebo tělo

a ty víš, že musí být odteď něco jiné.

Nechceš dělat to, co podle jiných by se mělo,

ale to, co s tvojí duší plyne.

Tak se prostě zastav

a svojí mysl na chvíli nech stát.

Své hranice si s jemností nastav,

srdce nad hladinou nech plát.

Ono jediné ví pravdu,

kterou mysl těžko přiznává.

Kreslí života malbu

a k pravým citům se doznává.

Je tvým majákem udávajícím směr,

s ním se ve vlnách neztratíš.

Je to tak a tomu jedinému věř,

Budeš-li se jím řídit, netratíš.

S ním najdeš pevný přístav,

kde bezpečně zakotvíš.

Z bahna je to výtah,

neboj se, se všemi strachy zatočíš.

Spleť si pevné lano,

jedno vlákno po druhém.

To vše ti je dáno,

buď poznávání žití dobrodruhem.

Láska, víra a radost to jediné má smysl,

je to vždy záchranný vor.

S tímto bys nikdy nezakysl

a z tvé životní pouti nestal by se mor.

Proto upřímně se raduj a směj,

tvá duše i tělo se uzdraví.

Božství v sobě stále měj,

a nikdy nic tě nezraní.